Z první řady oslí show až do Budokanu....

Pamatujete si drzý a nepřehlédnutelný sleaze rockový útvar Faster Pussycat, který se snažil v 87´roce ohromit svět svým bezejmenným debutem? Do jisté míry se mu tenkrát povedlo - album bylo šikovnou odpovědí na nepoměrně slavnější Mötley Crüe. Skupina se, po úpadku v 93´roce, vrátila na scénu před zhruba osmi lety a někteří jí nemohou přijít na jméno, protože na svůj špinavý rokenrol po své reinkarnaci naroubovala příměs industriálu. Letos se Faster Pussycat přihlásili o slovo se svou historicky první live nahrávkou. Já jsem si na album vyloženě čekal a nezklamalo mne ani v nejmenším. Spíše naopak - Front Row For The Donkey Show je senzační od první do poslední noty. Faster Pussycat (z těch původních vlastně zbyl už jen zpěvák Taime Downe) střídají starší tvorbu s novější, to všechno ve špičkovém zvuku a za ohromné podpory publika. Kdo má za to, že z kdysi nadějných a doma v USA hodně slavných Faster Pussycat zbyl už jen název, případně plachta nad jevištěm, pak ať si poslechne tento koncert. Z mladého, rozčepýřeného, nevyřáděného kocouřího drzouna se stal zkušený starý tygr, který si však dovede také ještě hbitě pohrát s myškou ! A Taime Downe zpívá fantasticky - jeho v mládí neučesaný, nakřáplý a falešný projev dostal patinu uplynulých 20 let a zní ohromně! Nevynesu žádný soud, tolikrát jsem ještě album neslyšel, jen marně vzpomínám, kdy jsem naposled měl v přehrávači lepší živák....pojďme ale ještě do tokijské arény Budokan!
Tam totiž letos natočili svůj comebackový "live-profil" američané Mr. Big - kdysi neuvěřitelně slavná a výnosná skupina. Vyjmenovávat tady supermuzikanty z kapely snad nemá ani cenu - Gilbert, Sheehan, Torpey si ani nic podobného nezaslouží. Mr. Big album nazvali Back To Budokan a letošní beznadějně vyprodané japonské turné přivedlo Mr. Big do této veleslavné haly 20. července. Co čekáte, to na albu také naleznete. Všechny hity kapely, známé žebříčkové trháky i běžné věci z jejich řadových alb - v dech beroucím provedení (jak jinak s Sheehanem a Gilbertem) a velmi kvalitním zvuku. Všechny trumfy kapely vyjdou v průběhu koncertu na povrch - triumfální hráčská virtuozita, vynikající cit pro dynamiku i obohacení vlastních, lety prověřených skladeb o nečekané triky, zvláště v sólových výstupech. Krásný koncert, není nad čím váhat.