Venom - Fallen Angels

Psát, že praotcové brutálního metalu, velekult Venom, vydali nové album Fallen Angels (13. v pořadí) se mi, popravdě, ani nechce. Venom dodnes považuji za své pokrevní heavy metalové rodiče a cítím k nim víc, než ke kterékoliv jiné skupině. Vyrostl jsem na nich, což vysvětluje vše. Jsem zaujatý a to zejména na klasickou sestavu Venom (Cronos, Mantas, Abaddon, do roku 1985, 4 alba). I když z ní ve skupině působí již pouze první jmenovaný (Conrad Thomas Lant), jsou Venom schopní vydat album, za které se nemusejí stydět. Monolity jako Countess Bathory, Black Metal nebo Teacher´s Pet na něm samozřejmě nenajdete, ale album v pohodě doposloucháte do konce, přičemž se dočkáte překvapivě velké dávky "klasických" Venom. Opakovaný poslech pak zřejmě nejen nezavrhnete, ale odhodláte se k němu nedlouho po tom prvním. Zvláště máte-li rádi pozdější tvorbu Venom v klasické sestavě, tedy alba At War With Satan (1984) a Possessed (1985), ke kterým se aktuální dílo evidentně obrací. Důkazem jsou skladby jako Nemesis, Pedal To The Metal, Lap Of The Gods (s neuvěřitelným hlavním melodickým motivem) nebo Sin, z nichž kterákoliv by na zmíněných albech mohla klidně být. Další skladby už tak dobré nejsou, ale neodvážil bych se tvrdit, že jsou špatné. Venom, kult kultů a stvořitelé brutálního metalu, velmistři pózerství a heavymetalové trapnosti, totiž žádné špatné skladby nemají. Jenom geniální ... a ty ostatní.