S Dokken vstříc šťastným zítřkům

Blahořečím tomu, kdo nebo co mne donutilo poslouchat hudbu bez předsudků. Možná to byl Bůh, možná věk, snad můj brácha Michal.......Co já vím ? Už kdysi dávno jsem zažil velice prudkou lásku ke skupině Dokken. Sehnal jsem si tehdy jejich stěžejní díla Tooth & Nail, Back For The Attack a Under Lock And Key a velice jsem si v nich rochnil rypáčkem nenasytným po melodii a přímočarém rocku. Všeho se mi dostalo a navíc jsem dostal naloženo něco interpretačního mistrovství tehdejší trojice hudebníků obklopujících zpěváka Dona Dokkena - tedy trio Lynch (g.), Pilson (bg.) a Brown (dr.). Za výše uvedená alba si Dokken vysloužili nějaké to zlato, ba i platinu. Na hair - resp. glam metalové scéně 80. a začátku 90. let bylo vynikajících skupin z USA hned několik - obdiv zaslouží zejména promyšlená Tesla, blues rockoví Great White nebo Cinderella s přídechem country, sebevědomí Ratt, prudcí a divocí Keel a desítky dalších. A Dokken mezi těmito skupinami čněli sebevědomě a hrdě.
Na toto všechno jsem si vzpomněl, když jsem si sehnal poslední dvě alba Dokken - Hell To Pay (2004) a Lightning Strikes Again (2008). Od té chvíle si stříhám levou rukou proti pravé "kámen nůžky papír", kterou z nich si budu pouštět dřív. Na tolik se mi obě líbí. Obě alba nahráli s původními členy skupiny Donem Dokkenem a bubeníkem Mickem Brownem kytarista John Levin a slovutný baskytarista Barry Sparks (dříve u Malmsteena i Schenekera). Auto, kuchyně, bycikl, práce, postel, MHD, fotbal - tady všude si můžete pouštět Dokken a všude dosáhnete dokonalého uspokojení heavy metalem. Don Dokken zpívá výborně. Alba jsou přeplněná pěknými melodiemi. Hudebníci ze skupiny hrají velmi zručně na své nástroje. Skupina Dokken je jednou z mála, které jsou jako vaše žena. Jste s ní léta a pořád ji máte rádi. Čas od času si na ni vzpomenete. Stárnete společně a stejně rychle. Rozumíte jí. Uspokojí vás...... Dokken vám jenom neuvaří guláš, jinak v pohodě. Dokken jsou prostě bezvadná skupina.