Exmortus - Beyond The Fall Of Time

Kalifornští Exmortus jako by se řídili pravidlem, že kdo neumí zabíjet, bude vždycky podřízen tomu, kdo umí. Přičemž zcela jistě ctí onu druhou, podstatně výhodnější roli. Kdo má rád silový trojboj - tedy prudký thrash/death (power?) metal s hromotluckým řevem a bojechtivými texty, bude s touto deskou usínat i vstávat a nedočká se opruzenin na duchu ani na uchu.
Hry na vichřičně horečnou honičku střídají lakonické sprinty po hmatnících kytar, kde se hrají přemrštěně rychlé stupnice jako by se nechumelilo. K tomu na podloží pádí v až opojném dusotu kopyta hromburácké rytmiky. Vše završuje chlapácko-medvědí rykot týpka, který si (po právu) říká Conan a jenž (vzdáleně) připomíná Petera z polské bezbožné velebandy Vader.
U Exmortus máte pocit, jako byste se v cirkuse přihlásili k boji s medvědem. V očekávání polozdechlé, všivé vycpaniny byste zůstali v klidu, jenže ouha, po cirku s vámi rázem zametá čtyřmetrový kodiak!!
S albovou dvojkou Exmortus - Beyond The Fall Of Time máte v rukou skvělé dílo plné ohromné síly, agrese, vedle něhož se množství slabších odnoží metalu v mžiku rozbrečí. Deset skladeb do 46 minut je tak akorát. Na konci huba doliskaná, uši na hadry, na prdeli flek. Parádní album! Nemůžu nedoporučit!