Asi ten krátký každodenní příběh znáte sami - máte chuť si něco pustit - proto přejdete ke svému úložišti cédéček, otevřete skříňku a bez výrazu se díváte dovnitř. Podobně jako předevírem, včera a zítra si ani dnes nemůžete vybrat a za nehty vám nakonec uvízne zase to album, které si pouštíte každý den. Kolem roku 1983 - 84 jsem toto denně zažíval s albem skupiny Nightwing - Stand Up And Be Counted, které mi za nějakou bezcennost vyměnil bývalý spolužák ze základky. Toto album se mi stalo skutečně bezmála denním chlebem a lékem na všechny bolesti. Co nabízí ? Plnokrevný, velmi měkký a tučný zvuk rytmiky, příjemné rejstříky kláves a přitom působivé a syrové kytary. Tohle všechno můžeme slyšet ve skladbách, které nejsou nijak razantní (ačkoliv jsou Nightwing jedním šmahem řazeni k NWOBHM), zato oplývají velmi zručně vystavěnými melodiemi se spoustou dynamických zvratů. Celkově album vyznívá měkce a "umělecky". Stylově si jen velmi opatrně troufnu uvažovat nad hard rockem až měkčím metalem se značnou příměsí AOR. Tehdy, když se mi album dostalo do rukou jsem neměl ani tušení o skupině Nightwing, všechny informace mi poskytla jen zadní strana alba. Dnes ale už víme, že Nightwing byli nezanedbatelnou součástí britské scény první půle 80. let. Dvě první alba byla - Something In The Air (81) a Black Summer (82), deska o které je řeč potom na tato (ve své době ) úspěšná alba navazuje o rok později a kritika jí dala, co se do ní vešlo, což mně jen utvrzuje v tom, že když se mi něco líbí, může si psát kdo chce co chce, můj názor to nezmění. A nezměnil se ani do dnešní doby - Nightwing : Stand Up And Be Counted mně hladí na duši i dnes. V kombinaci Nightwing s žánrově alespoň vzdáleně příbuznými Magnum, The Black Riders nebo Tytan bychom mohli zažít velmi příjemný díl Dinorocku - budu o tom uvažovat..jdu si pustit Nightwing.
Žádné komentáře:
Okomentovat