Na blogu nejsou nabízeny žádné soubory ke stažení / No downloads on the blog. HP

pátek 6. listopadu 2009

DINOROCK - N.W.O.B.H.M.


Pro mnohé z nás je zkratka N.W.O.B.H.M. pořádně magickým souhrnem písmenek. Znamená Novou Vlnu Britského Heavy Metalu, jinak také zrod heavy metalových skupin v Britském Království na přelomu sedmé a osmé dekády minulého století. My si na tuto dobu zavzpomínáme v dalším díle Dinorocku (8.11.2009, 19.00). A to si pište, že tam budou špeky a rarity, jaké nemají obdoby - vžyť některé ze skupin N.W.O.B.H.M. vydaly když hodně, tak jeden singl! Takže - na neděli si nachystejte: svůj letitý černý křívák se cvočky, okované upínáky na zápěstí, úzké džínsy a tenisky, domyslete si vlasy na hlavě, ať máte čím třepat a v neděli večer laďte Dinorock v Radiu RockMax!

čtvrtek 5. listopadu 2009

GAMA BOMB - Tales From The Grave In Space


Kdo milujete hyper rychlý thrash metal, zbystřete ! Severoirští Gama Bomb vydali nové album Tales From The Grave In Space a co je ješte lepší, nabízí je celé volně ke stažení na MySpace music - tudíž je dostupné všem. A co vás čeká? No, mazec jako o vysvědčení. Ukázkový bzukot kytar, štiplavé riffy, k tomu chumelenice bicích, basa jako monolog boha hromu. Odlehčeně , jako by o nic nešlo, to Gama Bomb sypou jak ptáčkům. Nádherná věc, hodně živá - silně připomíná old school thrash z 80.let. Parádní! Nepropásni!

NILE - 10 x do jedné řeky..

(autor BravePawn)
Před prvním vyslechnutím aktuální novinky NILE- Those Whom The Gods Detest je nutno učinit následující..Pozorně nabalzamujte své tělo (Nivea postačí), poté ulehněte do předem připraveného sarkofágu (ten dokonale nahradí úložný prostor vaší válendy). Vnitřnosti do kanop ukládat nemusíte, poněvadž odejdou samy (viz níže..). Anubise může úspěšně imitovat váš Punťa Domácí, pakliže mu na záda vypálíte kříž anch. S jeho dobráckým výrazem si starosti nedělejte, opustí jej krátce poté, co zazní první tóny tortury..Kočku můžete rovněž potřít jedlým olejem a umístit do dědečkova houslového futrálu, nejpozději za pár dní bude efekt kolosální...Takto připraveni stiskněte PLAY...a pak se budou dít věci...CELÁ RECENZE U MÉHO BRÁCHY NA BLOGU ...... TADY!!

středa 4. listopadu 2009

BATON ROUGE - MISTŘI REFRÉNŮ

Jakmile někde spatříte obal alba Baton Rouge - Shake Your Soul, udělejte všechno pro to, abyste desku získali. Pak se rozběhněte ke svému domovu, ode dveří hbitě pospěšte rovnou k vašemu audiu a ještě obutí, v bundě a s čapkou na hlavě zmáčkněte play. A pak teda fofr s vysvlékáním - do prvního refénu otevíráku Doctor - tedy do prvního melodického orgasmu - to trvá přesně jednu minutu. Od té doby už budete jen v extázi. Dohromady na vás čeká 12 nádherných hard´n ´heavy kompozic, ve kterých se Baton Rouge předhánějí v melodiích, překvapujících harmonických postupech, ale hlavně v každé ze skladeb vyrukují na světlo boží s refrénem, který by si v jedné vteřině mohl prozpěvovat celý svět. Přičemž máte celou dobu pocit, že rockeři Baton Rouge se jen baví, že jen sedí a jamují! Žádné kácení kulis ani rvaní kostýmů se nekoná. Samozřejmá, uvolněná, hbitá nahrávka Shake Your Soul z roku 1990 byla zralá, aby se z ní stal přinejmenším trhák desetiletí, přesto jí výrazný úspěch kamsi utekl. Parta z Louisiany - Baton Rouge - to byla záruka senzačně sezpívaného a velmi zručně zahraného hard´n ´heavy naprosto špičkové kvality. Vynikající hudební nápady na bluesrockových základech, úchvatné refrény, jako dělané pro plné stadiony, výborně ladící a sehraný výsledek. Nepochopitelný je jen obal - na kterém vidíme hlavu jakéhosi andílka, vykukující mezi sametovými závěsy. Bude to zřejmě osobní sdělení a proto je lepší hlouběji nepátrat. Tajemství je zajímavější, než holá pravda. Ta hudební (ne)skutečnost tady úplně stačí. (ukázka zde)

pondělí 2. listopadu 2009

BEZVA KUCÍÍÍ


Možná to znáte, někdy si oblíbíte alba, která kdybyste ukázali kamarádům, tak by nastalo ticho a rozpačité rozhlížení. Pokud jde o album NELSON - The Silence Is Broken, pak se rozpačitě rozhlížím také, ale na druhou stranu album tak miluji, že si ho beru večer prohlížet do postele. Hodní psíci Nelson - Gunnar a Matthew Nelsonovi vydali ve své době famózní debut After The Rain (90), pak poloakustické a víc písničkářské, než rockové album Because They Can (95), dále pěkné dílko Imaginator (96) a o rok později desku, o které právě píšu - The Silence Is Broken. Blond panenky Nelsonovic na něm dokazují, že jsou hudebně na značně vysoké úrovni. Baví vás ohromující škálou rockových triků američtějších než dolar, bez výhrady v každé písničce najdete senzační refrén a strhující hudební výkony. První dvě skladby (Ghostdance a Say It Isn´t So) jsou tutové hity, které vás navnadí tak, že pak přečkáte i neuvěřitelně falešný duet a kytaru ve třetí skladbě Why Oh Why. Následuje ještě několik chytrých, rokenrolem načichlých, špičkově melodických pecek, ale i věci, které vám doslova a do písmene vyrazí dech - jako například silně přijazzlá titulní The Silence Is Broken. V obchodě album tohoto typu přehrknete mezi prsty s tisíci jinými, ale pokud někde zahlédnete tahle rudá ústa, překrytá tišícím ukazováčkem, křečovitě album stiskněte a již je nedejte z ruky. Nebudete litovat.

Bon Jovi - The Circle

K Bon Jovi jsem měl po většinou kladný vztah. Ba dokonce, alba jako Slippery When Wet a New Jersey jsem tu a tam poslouchal a nikdy jsem je nevypnul před koncem. Před sedmi lety jsem si ještě oblíbil pěkné a vyrovnané album Bounce, které dlelo v mém přehrávači značnou dobu a některé písničky si pobrukuji do teď. Proto jsem v očekávání nového alba Bon Jovi cítil i určité procento napětí. Inu, není mi z něj do zpěvu. Do skoku už vůbec ne. Bon Jovi před vydáním alba proklamovali návrat k rockovějšímu vyznění, k riffům a kytaře a také k refrénům, kteréžto spolu se skupinou kdysi zpívaly k prasknutí plné stadiony. Tak jsem celou dobu čekal, kdy už tedy ony kýžené riffy a refrény uslyším. Nedočkal jsem se. Navíc mne hned na začátku otrávilo, že celkem pěkný refrén první skladby We Weren´t Born To Follow už jsem někdy u Bon Jovi slyšel, jen tento zní, jako doprovodná harmonie toho původního.
Je mi líto, já jsem na novém albu Bon Jovi - The Circle nenalezl nic, co by potěšilo srdce rockera. Nadšeni budou příznivci podivného, rozostřeného zvuku kytary, milovníci bezduchých melodií a obdivovatelé nevýrazných refrénů. Zhruba u 6. skladby Thorn In my Side mne dokonce napadlo, že větší trapas, než trapas dělat, je trapas beze studu sledovat. Proto odvracím svých zraků a do uší vrážím milosrdné špunty.

SLAYER - WORLD PAINTED BLOOD

Kerry King stojí nehnutě, rozkročený a pevný jako nějaký metalový wombat, se kterým nejde hnout. Bez hnutí brvou si vás změří pohledem jako předseda mysliveckého sdružení pytláka, pak začne pokyvovat "včelínem" na bradě, jež by mu už mohl závidět i František Peterka v roli krkonošského démona a jeho pravá ruka počne vysekávat na strunách kytary smrtelný riff. Pravačka mameluka Kerryho Kinga by trsátkem ve vteřině vykostila i ledňáčka v letu nebo sedmero vzrostlých kravek na pastvě, co pak nějaký riff! I ten nejtryskovější je úplná hračka. Složí vás to stejně samozřejmě, jak zedník metr do kapsy. Samozřejmost je vpravdě zabijácký prvek a Slayer to nejen dobře vědí, ale i zhusta předestírají. Hudba na jejich novém albu, to není profesorské vyučování předmětu s názvem Thrash Metal. To není ani ostentativní dohánění vlastní slávy, navíc s vyplazeným jazykem (Metallica, škyt!) - tahle deska - to je mrazivý výsměch! Výsměch všemu, co kulhá, výsměch pomalosti, všemu, co je měkčí než ocel a teplejší, než mrtvola. Slayer nabízejí poměrně velmi nesmlouvavé vyznění - bezmála arogantní pohrdání slabinami, nesmlouvavou detonáž malosti a nesmělosti a navíc také právem nadutou lekci, kudy tudy ven z neumětelství a prázdnoty.
Novinku Slayer - World Painted Blood jsem doposlouchal s pohledem do neznáma, jako voják, který právě prožil trauma války. Ty kytarové riffy - nejsou to snad zvuky kulového blesku?! Není to skřípot pekelné brány, která tě zve ku věčné návštěvě?! Konstruktéři motorů Formule 1 - chutě spěchejte za Kerrym Kingem a Jeffem Hannemanem o radu, co s rychlostí, vaše auta jsou proti nim jen nanicovatými šneky! Též se nechejte něco poučit o vypjatém zvuku, který svým naléhavým voláním schoziodních vizí, už tradičně povětšinou na jednom tónu, provází strýc Tom Araya (vzhledem už starší brácha Čáryfuka) . Vědci se prý přou, který savec vydává neodpornější řev, mají za to, že Ďábel medvědovitý. Kdepak! Neslyšeli Toma Arayu na novém albu Slayer! Tasmánský čert oproti němu mile vrní! Celou taškařici doprovází ona neuvěřitelná jednotka času - Dave Lombardo - co každý jeden jeho úder do bicí soupravy (a že jich tam je), to jeden rok vašeho bídného života. Za pět vteřin jste pod drnem! Celkově jsou Slayer na tomto albu obřím, nasraným tetovacím strojkem, jenž namísto jehly vbodává do vašich ušních bubínků přehrozivé meče, dýky a šavle!
Slayer vydali vynikající album - smete vás rychleji, než uklizečka pavouka. Ale žádnou recenzi track -by-track ode mne nečekejte. Album na sebe nechávám působit jako celek. A tohle dílo na mne působí takto : vyspělé, přetlakové sekanice střídají napjaté plochy plné beznervé pustoty, do které slayeří štěnice tu a tam vypustí výsměšně jednoduchou, triviální melodii, kterou jakoby zplodilo autistické dítě s diagnozou "posedlost ďáblem". Pak nastane zase smršť, před kterou se , jektaje zuby, všichni živí zahrabou i holýma rukama do betonu. Takto vás Slayer na střídačku ždímají po celou dobu alba World Painted Blood. Tahají vás vysvlečené po skalách příšerných a krkolomných riffů, pošťuchují beznadějnými dloubanci do žeber v hypergeniálních a pregnatních bicích a mnohokráte počastují zlými důtkami přetěžkých kytarových sól. Slayer nelze vytknout, ani co by se vešlo za vzorně ostříhaný nehet. Snad jen, že by nás nemuseli tolik děsit - posloucháte totiž s pocitem, že se máte dobře bavit v místnosti s lidmi, z nichž jeden je bestiální vrah. Vy pak na každou další skladbu nahlížíte, jak slípka do chodby, jestli už třeba nebude lépe. Nebude. Kerry King se na konci za vámi ani neohlédne a bezcitně odejde spolu s ostatními kamarády ze Slayer a nechá vás tak. S vnitřnostmi ven a rozervaným chobotem, to jak jste troubili o pomoc. Užijte si to.....(ukázky zde)