MOTÖRHEAD - BEER DRINKERS AND HELL RAISERS

Máte - li EP MOTÖRHEAD - BEER DRINKERS AND HELL RAISERS v originálním vydání z 22. listopadu 1980 nebo ještě lépe s alternativním obalem francouzského vydání z roku 1983, vlastníte něco, co by se dalo přirovnat buď ke Svatému Grálu nebo k třísce z golgotského kříže. Toto album je nutné uchovávat v etuji z 24 karátkového zlata ve speciálním sejfu, za bdělého dohledu nejméně čtyř po zuby ozbrojených goril.

Já dodnes pravidelně docházím do Poradny pro občany stižené metalem na mrskání důtkami a nekončící výslechy, proč jsem se kdysi tohoto pokladu nerozumně zbavil. Myslím, že mi bylo v bezvědomí ukradeno někým, komu vzápětí po tomto hanebném činu uhnila paže a mé drahocené EP odletělo jako ufo směrem k pekelným nížinám a tam je uloženo výše popsaným způsobem, čekaje na mne - jediného majitele. Mé milé album Beer drinkers - věz, že páníšššek si pro Tebe přijde..!!!!!

V roce 1983 jsem Beer Drinkers .....držel v ruce denně a po celé hodiny si prohlížel jeho nádherný obal. Samozřejmě, že mé touhy se ubíraly především ke snění o okovaném náramkovém upínáku, který má na zápěstí ruka , držící tuplák piva. Album jsem neustále na gramofonu obracel a pouštěl je stále dokola. Prd mne zajímalo, že dvě skladby ze čtyř, jež EP obsahuje nejsou původními kompozicemi Motörhead. Toto kultovní EP Motörhead nahráli v roce 1977 a titulní song si vypůjčili od převousatých veleknězů jižanského blues - ZZ Top. Zatímco originální verzi zpívají na albu Tres Hombres Billy Gibbons s Dusty Hillem na střídačku, u Motörhead se skladba stala pěveckým debutem epochálního kytristy Eddie "Fast" Clarka. Špinavý a přebuzený, štiplavě čpící projev Motörhead pak skladbě dává patinu nesmrtelnosti. Už tehdy obouchaná a poškrábná mašina Motörhead, s rezavými plechy a pětilitrovým motorem, si to výsměšně hrne kolem nablýskaných bouráků, nedbaje smradu a rozlitých (vypitých) flašek Bourbonu. Druhou v pořadí je klasika On Parole, kterou napsal bývalý kytarista Motörhead Larry Wallis. Rádoby skotačivý rokenrol působí jako čertovské klaunské autíčko na sakra silné péro, co skok, to prd - hopsa hejsa do ráje pekelných kotlů, však to znáte. Trojkou je skladba Instro - jinak též dvě a půl minuty "virtuozity" Motörhead, skutečně odvedené jen na hudební nástroje. Lemmyho drtivé prstoklady na baskytaře, odzbrojující sólo Eddieho Clarka a chřestýší bicí Philty "Animal" Taylora dělají z této hříčky kolosální záležitost. Celé veledílo uzavírá neuvěřitelný cover Johna Mayalla - I´am Your Witchdoctor (původně z roku 1965). Nikdy jsem jej od Johna Mayalla & The Bluesbreakers v originále neslyšel (produkce Jimmy Page!!), ale nejsem si vědom, že by mi to vadilo. V provedení Motörhead má skladba koule jak napoleonské dělo a to mi úplně stačí.

K získání tohoto pokladu udělejte všechno na světě. Kriminální činy povoleny. Beer drinkers musíte mít, jinak jste vyřízení ! Pak totiž přijdete, zaboucháte na Bránu, uvedou vás ke svatému Lemmymu, ten si potáhne z Marlborky, polkne pořádný doušek whisky a zeptá se chraplavě : " Máš? " Zápornou odpověď pak neříkejte ani tajným upísknutím do trenek - bez Beer Drinkers jste mrtvý muž (žena).