HASIČÁRNA POD PEŘINOU

Raději ani nemyslet na to, kolik dobrých alb a kvalitní muziky člověku unikne. Normálně vám to nepřijde, nejspíše vás to ale napadne tehdy, když zpětně dostanete do rukou hudební album, u kterého si pomlaskáváte jako mimino s dudlem. V mém aktuálním případě je řeč o albu FIREHOUSE - PRIME TIME, jemuž bylo v srpnu šest let. FIREHOUSE máte možná v paměti jako jednu z ušlechtilých skupin, hrajících v devadesátých letech špičkově vybroušený hard´n ´heavy poslední vlny glam metalu. Pvní dvě alba FIREHOUSE - tedy FireHouse (90) a Hold Your Fire (92) přinesla skupině blyštivou a dlužno říci i zcela zaslouženou slávu. Skupina nabízela dokonalý produkt - mistrnně zpracované melodické skladby s ohromujícími refrény a vysoce kvalitními hudební výkony. Na tohle jsem vzpomínal, když mi nyní s odstupem přišlo do rukou jejich poslední studiové album PRIME TIME (03). Nemohu netleskat. Sice se to obejde bez řvaní "Bravo !" ale o to víc od srdce, spíše tiše, tleskám skupině FIREHOUSE za lehkou, velmi sofistikovanou, uvolněnou a skr naskrz příjemnou nahrávku. Už tradičně mistrovské muzicírování, dokonalá intonace ve vokálech a pěkné melodie, plynoucí jedna za druhou, jako vlnky ve známé řece. V jedné recenzi jsem četl výtku, že skladby zavání nezáživností. Pokud tomu má být tak, pak sbírku alb onoho recenzenta bych chtěl vidět - musejí to být nebeská díla, která si pouštějí jen Bohové a on. Naopak. FIREHOUSE na albu PRIME TIME hovoří přímo k tobě, jako osobě, ne k bezejmenným masám. Kladem je také perfektní výslovnost zpěváka Carla Jeffa Snare, jemuž není problém rozumět každé slovo. O virtuozních výkonech jednotlivých hráčů pak netřeba hovořit - u FIREHOUSE se jedná o standard. Celé album čekáte na kvalitní baladu a také se jí dočkáte - trochu překvapivě ale v samotném závěru. Skladba Let Go je krásná a dojemná. Nedonutí vás sice k náhlému výronu vzlyků z hloubi plic, ale při vzpomínce na citlivé okamžiky svého života si při ní můžete notně požvýkat spodní ret (poslechnout si ji můžeš zde). Hezké album. Vydařené. Osobní až k braní do postele. Takovou muziku bych chtěl slyšet v klubu pro padesát lidí. Neměl bych daleko k tomu, abych se rozplýval.