Není to tak dávno, co mne na jednom koncertě v Masters Of Rock Café "zajal" jeden posluchač Rockmaxu. Tento milý, dobrácký muž (podobou menší medvěd), který mne zhruba dvě hodiny držel kolem ramen a cloumal mnou za vrávorání na nejistých nohách po celé hale, pojal formu dialogu po svém. I přes malý deficit, v podobě asi 2,5 promile alkoholu v krvi, jal se mi opisovat svůj dosavadní metalový život. Přes devadesát procent jeho vyprávění patřilo skupině V2. Onomu nebohému muži změnila život nějaká MC kazeta od kamaráda, na které údajní V2 měli být nahraní. "Němci, vole, rok tak 88...neznáš?!, fakt to.......... vole, neznáš ? ", opakovala donekonečna směs rumu, piva a cibule z jeho dechu. Do toho dne jsem o skupině V2 neměl ani tušení a tak jsem nelhal, když jsem týpka musel zklamat, že je kapela pro mne velkou neznámou. Doma mi to pak vrtalo hlavou. Říkal jsem si, že to teda musela být sakra muzika, když je to v něm zakousnuté takovou dobu! Hledal jsem skupinu V2 na internetu - výsledkem mi byl prďanec menší, než od vrabce. Nic jsem nenašel. A teď - ejhle co mám! Úplně náhodou se na mne vykulili V2! Raritka jako hrom. Hned jsem si vzpomněl na toho týpka z MOR Café. Byl jsem zvědavý, co to je teda za poklad. Povím vám, pěkný, melodický metálek z 88. roku. Ale pro mne, kdo jsem tehdy touto skupinou nebyl uchvácen, nic takového, kvůli čemu bych páchal harakiri. Skvěle tam zpívá Tommy Heart, to je pravda. Vynikající jsou tam sóla na kytaru (Simon D´Brouier, Alexandr W. Reich). Robert Hanke pak hudlá na basu a Matti Kaebs otlouká bubny. V pohodě, dobře se to poslouchá. Napsal jsem o téhle desce prakticky jen proto, že jsem tenkrát tomu chlápkovi slíbil, že se po tom podívám. Kdo víte víc o V2 nebo jste je znali - čekám váš komentář. (Odborník na Německo Tonda Holý je samozřejmě vyloučen, páč ten je zná určitě :o))
Žádné komentáře:
Okomentovat