pátek 23. října 2009
RAM - LIGHTBRINGER
Po tomto albu jsem zůstal tvrdý, jak tři dny mrtvý aligátor. V hlavě se mi to mele a už několikrát jsem se kamsi vydal a musel jsem se vrátit, protože jsem vždy zapomněl, co chci. Ale konečně ! Konečně mám album, které jsem poslouchal bez očekávání! A tak to také dopadlo. Ano, pokorně stahuji gumu od trenýrek a volám : "Ano, bičujte mne, bělovlasí bratři ze Země Tří Korunek, víc! Jen mi dejte, přitlačte na ocelové důtky, jen mi nandejte, co se jich na mou nehodnou bílou zadnici vejde!" Tak jsem byl zmrskán FANTASTICKÝM heavy metalem švédské skupiny RAM, že jsem uronil nejednu slzu štěstí. RAM mají totiž za pomlázky kyjaky přetěžké a důtky dobře vykoupané v soli!!!!
Hoši, nádherný heavy metal! True kytarové sekernictví jak zbrojnice samotného Odina, bicí - to je kovárna na palice k zabíjení buvolů, basa se strunami tlustými jak koleje, výborný zpěv - to se Oscar Carlquist odloučil od vlčí smečky a vyje nám ku potěše! Takoví jsou letošní Švédové RAM.
Šílím vždy, když hrajeme se Švédy hokej. Jsou jako nelapatelné stíny hrdých sršňů všude. Bruslí brilantně, jako by se s noži na nohou narodili. Své jedovky do horních rohů branky střílejí bleskově a přesně a pak se s vytlučenými zuby na celé kolo smějí a třepou svými blonďatými nebo zrzavými palicemi. A tento metal - tito RAM z Gothenburgu jsou to samé. Hrají tak úžasný heavy metal! Chvíli vás nechají vzpomínat na 80. léta pižláním vaší páteře dvoubřitou pilkou úchvatných kytar, chvílemi uhánějí na svých větrných tátoších málem až k obzorům pohoří Thrash, aby se v další minutě připoměli hororovým vytím po vzoru starých Mercyful Fate. (Ne nadarmo je skladba Awakening The Chimera možná i smeknutím před dánskou legendou - se zpěvem tam RAM vypomáhá "E" ze skupiny Watain). Bujará jízda jako na tanku bez pásů pokračuje vzápětí - jak vzpomínkami na motocyklovou kulturu raných Saxon, tak také kompozicemi po všech čertech vystavěnými málem až nad samotný Babylon v dobách jeho největšího rozkvětu.
Pravý heavy metal v deseti tučných dávkách. Obal, který patří zarámovat a pověsit místo Klause do škol. Mladá, dravá, sebejistá a bezproblémová skupina s nekonečnou perspektivou. RAM - Lightbringer by mělo být album dostupné i v automatech na kávu a na cigarety, aby si všichni lidé uvědomili, že pravý, nefalšovaný heavy metal je zatraceně živý. Tento švédský kousek o tom vypovídá zcela jasně. Když pětice gothenburských vlků štve lesem - zdrhají i pařezy! Bomba deska!!! Pěkný RAMbajz !!(ukázky zde)
Štítky:
CD které stojí za to
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
MASTERPIECE !! Album i recenze...jdu si stoupnout k obchodu...
OdpovědětVymazat