ARTILLERY - WHEN DEATH COMES

Kdykoliv se přiblížím k mé skříňce s cédéčky se záměrem něco si pustit, je scénář vždy stejný. Otevřu dvířka skříňky, několik minut plných naděje do ní hledím a vyberu si buď jednu (z asi pěti) neustále obehrávaných desek, nebo si na konec nepustím nic. V hromádce CD , které říkám "záloha" a má se vyznačovat tím, že tahle CD jsou "první na řadě " je i album Fear Of Tomorrow (1985) dánské skupiny Artillery. Vsunout toto zásadní dílo od Artillery do přehrávače znamená vyvolat si jednak vzpomínky na polovinu 80. let, jednak také položit hlavu na špalek a nechat se setnout vynikajícím, zlobným a velice štiplavým heavy/thrashem, na který byli (a jsou) zkušení Dánové Artillery vyučeni ve všech oborech metalového cechu na jedničku. Než se na hromádce "záloha" objeví i tato nová deska Artillery - When Death Comes, bude to chvíli trvat. Nedaří se mi ji totiž vytáhnout z přehrávače. Ne že by se tam snad zasekla, to ne. Je tak dobrá, že jen dohraje, zmáčknu opět tlačítko "play". Než jsem si nové Artillery pustil poprvé, cloumala mnou možná malá nedůvěra, protože konkrétně debut Fear Of Tomorrow byl onou pověstnou laťkou nasazenou proklatě vysoko. Leč!!!
Album Artillery - When Death Comes se na mě vyklopilo jako popelnice do bobra. Doslova mne zavalilo. Mokrým hadrem po tvářích dostanete hned s úvodním, titulním songem. Další se na vás hrnou jako voda z prasklého potrubí a ne a ne vás přestat šlehat. Štípe to jako smotaným ručníkem na holou. Kytary zní, jako byste brousili pilník struhadlem a k tomu krájeli drát motorovkou. Výtečná kytarová práce - skvělé nápady v riffech, hodně odkazující na klasický heavy metal 80. let. Navíc nový zpěvák Artillery - Soren Nico Adamsen skupině sluší, jako pruhy tygrovi - zpívá výborně. Chcete si nadělit pod vánoční stromeček perefektní, rychlý, profesorsky odehraný thrash? Tak si nekupujte letošní Artillery - stromečku se nedočkají - rozbalíte je ještě dnes!!! (ukázka zde)