V případě tohoto alba se může volbou tlačítka "Play" na vašem přehrávači začít odvíjet posledních 43.52min. vašeho života. Pokud máte rádi Heavy Metal, pak vám hned při první skladbě In the Name Of God z debutu anglické skupiny Deathwish - At The Edge Of Damnation (87) poklesnou životní funkce na minimum a zbude vám jediný smysl a to je u+m+í+r+á+n+í! Vážení kamarádi, já jsem u tohoto alba na jednom konci potlačil slzu, na druhém pak kulový boban, který se chystal vystřelit díru do prádla už po prvních pár taktech. U druhé skladby už jsem se kroutil, jako když kopneš do hada a nebyl jsem daleko poslední svaté přísaze : "Už nikdy nechci slyšet jiné album !" Naštěstí jsem to neřekl. Jak pravím, toto album je nerovný boj ! Na jedné straně stojí banda čtyř muzikantů, po zuby vyzbrojených super agresivním metalem, na straně druhé vaše kataleptická tělesná i duševní drobnůstka, určená k absolutnímu rozetření po zdi. Je to pocit, jako vylézt sám v sedmi letech s bolestně ubohou výzbrojí na hokejové hřiště, za jehož půlící čárou na vás čeká kanadská reprezentace! Na konci prvního alba DEATHWISH je z vás hovnitá airbrushová malůvka na mantinelu. Nevím, jestli to je heavy metal, nebo thrash, nebo speed či kýho čerta jiný záhrobní nástroj, každopádně chutná tak dobře, až se tiše ptáme, rty okoralé strachem, proč nás toto album minulo?! A nyní, ano, nyní to víme. Páč se přiblížil čas!!!! :o)! Strašně tvrdé kytarové riffy, old school zvuk (vyvolá ve vás nostalgii), výborný zpěv Jon Van Dorna, který ve vás evokuje prvky strachu před něčím nepojmenovatelným. Pasáže rychlé, jak průjem v divadle i plíživé sabbatí odkazy - to vše vměstnáno do devíti neskutečných písniček. V Anglii si je prozpěvují děti na pastvě a slepí starci je hrají na své flašinety o jarmarku, jen já , nehodný a neposlušný synek jsem je objevil až teď! Hanba mně !!!!!!!!! (ukázka)
středa 9. prosince 2009
DEATHWISH - At The Edge Of Damnation
V případě tohoto alba se může volbou tlačítka "Play" na vašem přehrávači začít odvíjet posledních 43.52min. vašeho života. Pokud máte rádi Heavy Metal, pak vám hned při první skladbě In the Name Of God z debutu anglické skupiny Deathwish - At The Edge Of Damnation (87) poklesnou životní funkce na minimum a zbude vám jediný smysl a to je u+m+í+r+á+n+í! Vážení kamarádi, já jsem u tohoto alba na jednom konci potlačil slzu, na druhém pak kulový boban, který se chystal vystřelit díru do prádla už po prvních pár taktech. U druhé skladby už jsem se kroutil, jako když kopneš do hada a nebyl jsem daleko poslední svaté přísaze : "Už nikdy nechci slyšet jiné album !" Naštěstí jsem to neřekl. Jak pravím, toto album je nerovný boj ! Na jedné straně stojí banda čtyř muzikantů, po zuby vyzbrojených super agresivním metalem, na straně druhé vaše kataleptická tělesná i duševní drobnůstka, určená k absolutnímu rozetření po zdi. Je to pocit, jako vylézt sám v sedmi letech s bolestně ubohou výzbrojí na hokejové hřiště, za jehož půlící čárou na vás čeká kanadská reprezentace! Na konci prvního alba DEATHWISH je z vás hovnitá airbrushová malůvka na mantinelu. Nevím, jestli to je heavy metal, nebo thrash, nebo speed či kýho čerta jiný záhrobní nástroj, každopádně chutná tak dobře, až se tiše ptáme, rty okoralé strachem, proč nás toto album minulo?! A nyní, ano, nyní to víme. Páč se přiblížil čas!!!! :o)! Strašně tvrdé kytarové riffy, old school zvuk (vyvolá ve vás nostalgii), výborný zpěv Jon Van Dorna, který ve vás evokuje prvky strachu před něčím nepojmenovatelným. Pasáže rychlé, jak průjem v divadle i plíživé sabbatí odkazy - to vše vměstnáno do devíti neskutečných písniček. V Anglii si je prozpěvují děti na pastvě a slepí starci je hrají na své flašinety o jarmarku, jen já , nehodný a neposlušný synek jsem je objevil až teď! Hanba mně !!!!!!!!! (ukázka)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pod článkem ve Štítcích je psáno: Cd, které stojí za to. Nemám , co bych dodal. Již jednou jsem říkal, že vyhledávám nahrávky z let osmdesátých, u kterých jsme si tehdy říkávali: Kurva to je ale nářez, co? To byl tenkrát metal jako řemen, snad speed, thrash v plenkách nebo prostě jenom tvrdý kov - vystihl jsi to úplně přesně.
OdpovědětVymazatNepamatuju si, že bych o nich někdy slyšel. Proto jsem poslechl poctivě všechny ukázky a zabralo to dost času. Naštěstí je už večer, takže na to byl čas. Dal jsem si pěkně sluchátka na ouška, ať neruším zbytek rodiny... A v mezipísni slyším mluvit manželku: ale ty mě stejně vůbec neslyšíš... Ale ona neví, že jsem ji slyšel, hihi.
Narazíš-li opět na něco podobného, neváhej a plácni to sem. Já budu čekat...