S poslechem nového alba pittsburghské skupiny ICARUS WITCH - Draw Down The Moon můžeme zažít příjemné pomazlení s pravým těžkým kovem. Jinými slovy, může na nás být vykonáno právo útrpné, v podobě několika pohlavků kovadlinou. Není potřeba se domnívat, že bychom se dočkali něčeho jiného, než je triviálně jednoduchý heavy metal "evropského" střihu s "americkým" zpěvem. Album začíná skvělou riffárnou Black Candles, ve které se v plné parádě uvede zpěvák souboru - pozoruhodný Matthew Bizilia, který disponuje mimořádně zajímavým, vysoko posazeným (polo)řezákem, který v určitém intervalu nápadně připomíná i Vince Neila (Mötley Crüe). Dvojce Aquarius Rising jsem na chuť nepřišel, na tu si musím ještě počkat, ale pak jsou až do konce samé dobré věci. Úplně výborná je pak titulní věc Draw Down The Moon. V průběhu pětatřiceti a půl minutky trvání alba mi několikrát proletělo hlavou, že nesmím zapomenout sem napsat lehké přirovnání ke skupině dnes již obstarožního trolla, svatého J.R. Dia, tedy DIO. Se zavřenýma očima (není podmínkou) není těžké si legendární hlas slavného zpěváka tu a tam do hudby ICARUS WITCH dosadit. Doslova nadšený jsem ze zvuku alba, protože mi jednak připomíná 80. léta, jednak dává vyniknout každému kytarovému riffu bez zbytečných příkras. Zvláštní kapitolou je zpěv Matthewa Bizilii, který disponuje pozoruhodným temporytmem a schopností jedinečně zadělovat text. Jeho hlas je zajímavý a nepotýká se s chybnou intonací. A hlavně tam nehýká žádná ženská, kterých už mám v metalu tak akorát dost. Celkový dojem z alba bych přirovnal k právě přinesenému vepřo - zelo - knedlu. Knedlíky trochu studené. Zelí málo a kyselosti rovněž. Ale hrudka masa poctivá jak jeptiška. Přeložím : super, ale jenom ocáď pocáď. :o) (ukázka)
čtvrtek 11. února 2010
ICARUS WITCH - Draw Down The Moon
S poslechem nového alba pittsburghské skupiny ICARUS WITCH - Draw Down The Moon můžeme zažít příjemné pomazlení s pravým těžkým kovem. Jinými slovy, může na nás být vykonáno právo útrpné, v podobě několika pohlavků kovadlinou. Není potřeba se domnívat, že bychom se dočkali něčeho jiného, než je triviálně jednoduchý heavy metal "evropského" střihu s "americkým" zpěvem. Album začíná skvělou riffárnou Black Candles, ve které se v plné parádě uvede zpěvák souboru - pozoruhodný Matthew Bizilia, který disponuje mimořádně zajímavým, vysoko posazeným (polo)řezákem, který v určitém intervalu nápadně připomíná i Vince Neila (Mötley Crüe). Dvojce Aquarius Rising jsem na chuť nepřišel, na tu si musím ještě počkat, ale pak jsou až do konce samé dobré věci. Úplně výborná je pak titulní věc Draw Down The Moon. V průběhu pětatřiceti a půl minutky trvání alba mi několikrát proletělo hlavou, že nesmím zapomenout sem napsat lehké přirovnání ke skupině dnes již obstarožního trolla, svatého J.R. Dia, tedy DIO. Se zavřenýma očima (není podmínkou) není těžké si legendární hlas slavného zpěváka tu a tam do hudby ICARUS WITCH dosadit. Doslova nadšený jsem ze zvuku alba, protože mi jednak připomíná 80. léta, jednak dává vyniknout každému kytarovému riffu bez zbytečných příkras. Zvláštní kapitolou je zpěv Matthewa Bizilii, který disponuje pozoruhodným temporytmem a schopností jedinečně zadělovat text. Jeho hlas je zajímavý a nepotýká se s chybnou intonací. A hlavně tam nehýká žádná ženská, kterých už mám v metalu tak akorát dost. Celkový dojem z alba bych přirovnal k právě přinesenému vepřo - zelo - knedlu. Knedlíky trochu studené. Zelí málo a kyselosti rovněž. Ale hrudka masa poctivá jak jeptiška. Přeložím : super, ale jenom ocáď pocáď. :o) (ukázka)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Docela fajn poslech. Myslím si, že nespokojen nemůže odejít ani příznivec tvrdších odnoží metalu. A když už byla ta řeč o vepřovém... zpěvák to opravdu pěkně kroutí - jako mulin svůj ocásek, nemá-li ho amputovaný... :)
OdpovědětVymazat